Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

120. let benešovského výstavnictví

medaile-1895.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

Prozatím zcela nejstarší zjištěná zmínka o Zemědělském spolku tehdejšího okresu Benešov  pochází z  5. prosince 1875, kdy proběhlo v Benešově (nad Ploučnicí) 13. valné shromáždění Zemědělského spolku okresu Benešov (Bensen) . V programu byla mimo jiné přednáška pana profesora R. Maye z Děčína o nejznámějších nákazách hovězího dobytka a prezentace pana Ferdinanda Gerthnera, učitele v Benešově, o nových váhách a mírách. Tento spolek jež byl předchůdcem  samostatného drobnochovatelského spolku jež působí  do dnešních dnů   se zúčastnil    ve dnech  22.-29. září 1895  1. zemědělskoprůmyslové výstavy. Tato akce tehdy  proběhla v prostorách zámecké zahrady a jednalo se   výstavu drůbeže, holubů a králíků pod vedením svého předsedy pana Pfeifra.  Na výstavě bylo k vidění 42 voliér drůbeže a tato expozice byla poměrně pestrá. Vystaveny byly husy Emdenské, Landeské a Pomořanské. Z kachen tu byly Pekingské a Ruánské. Zastoupeny byly také perličky a krůty, dnes bychom řekli standardní ale i tmavého zbarvení.  Z hrabavé drůbeže vystaveny Kočinky žluté a koroptví, Langšanky německé bílé a černé bezrousé, poté Vlašky bílé a koroptví, Minorky bílé a černé, Malajky divoké, Holandské chocholaté slepice bílochocholaté černé  a černé, Španělky černé, Andalusky modré černě lemované. Se zakrslých a zdrobnělých  plemen byly k vidění Bantamky zlatokrké a koroptví a Vyandotky stříbrné. Expozici holubů  zahajovali modří Římané, Turečtí černí (patrně plemeno již neexistuje) dále následuje Maltéz modrý, červený, žlutý a černý, Indián  bílý, černý a bílý. Parukáři tehdy byli předvedeni černí a červení. Následují Francouzští bílí voláči a  Vídeňský krátkozobý rejdič bílý, žlutý, červený, černý, stříkaný, Staroberlínský rejdič bílý, modrý a černý, Budapešťský rejdič straka, Weissköpflige červená straka a  Kudrnáči bílí. Z holubů racků byla zastoupena plemena Německý bílý racek, Německý barevnoocasý racek, Koburský skřivan, Egyptský swift. A byli tu i Bukovinští černí rejdiči. Expozice králíků byla nepočetná, obsahovala jen několik klecí  Anglických Beranů žlutých, Francouzských Beranů divoce zbarvených, a  Belgických obrů bez uvedení barevného rázu. Dále na výstavě byli psi, kozy, ovce, hovězí dobytek, vepři a pochopitelně také koně, jimiž se nebudeme zde podrobně zabývat. 

Z této akce se obdivuhodně dochovala medaile  i výstavní katalog jež nám poskytují vzácné informace o  počátcích organizovaného drobnochovatelství.   

dscn2185.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Spolek chovatelů malých zvířat pro Benešov a okolí byl založen 19. června 1907. Byl pokračovatelem tradice Benešovského okresního zemědělského spolku jež v našem městě uspořádal první výstavu již 29. září 1895.  Od svých počátků se tento spolek těšil mezi benešovskými občany veliké oblibě. Přesná čísla o počtu členů či přispěvovatelů máme až pro rok 1925, kdy měl spolek 130 příslušníků a k roku 1927, kdy mělo sdružení 122 aktivních členů. Z těch několika málo dokumentů, jež máme k dispozici, lze vyvodit následující:

 

kleintierzucht-1933-razitko.jpgPředsedou spolku byl od samého počátku Dr. Eduard Kreibich. Ten působil v Benešově jako drážní a okresní lékař a taktéž se velkou měrou zasloužil o založení benešovského fotbalového klubu v roce 1920. Dr. Eduard Kreibich měl svou ordinaci v Benešově nad Ploučnicí na náměstí v domě č.p. 14 a ordinoval v ní od 17. dubna 1907 až do své smrti v roce 1933. 

 

 

Výstava drůbeže a králíků v Benešově nad Ploučnicí l.p. 1909


Od 5. do 7. prosince 1909 se v Benešově konala výstava drůbeže a králíků. Pořádal ji místní spolek chovatelů malých zvířat. Prezidentem výstavy byl místní stavitel Fritz Hegenbart. Vystavována byla okrasná i užitková drůbež a králíci, stejně tak jako kvalitní chovatelské výrobky a vybavení. Samozřejmě nechyběla tombola s množstvím cen. Významnější trofeje předával císařský rada Frieser, jež sám také do tomboly přispěl.
Konference k této expozici se konala již koncem listopadu v místní škole. Univerzitní profesor Gustav Beck. rytíř von Mannagetta mluvil na téma "Ze života rostlin v zemi". 
alfred-frieser-a-josef-pietchmann.jpgPodporovatelé výstavy: starosta Franz Theissig
čestný prezident výstavy a okresní hejtman Wilhelm Barbitius (Děčín)
císařský rada, diplomovaný zemědělec a průmyslník Alfred Frieser
okresní zemědělský předseda a továrník Josef Pietschmann
továrník a ředitel školy v Huntířově Josef Behme

 

volkschule-1900-mam-ho.jpg

 

 

 

 

 

 

Výstavy a přehlídky se pod jeho vedením uskutečňovaly v průběhu celého roku. Například před 101 lety, během I. světové války, se mezi 26.a 28. červnem 1915 uskutečnila veliká přehlídka zvířat spojená též s trhem, která byla konána ve prospěch válečných obětí. Přihlašování zvířat za účelem výstavy i prodeje měl na starosti pan Oskar Sallmann. Výstava se konala v prostorách tehdejší střelnice a na přilehlých pozemcích. Účelem této živočišné výstavy, kromě humanitárních důvodů, bylo taktéž rozšíření povědomí zdejšího okresu o chovu králíků. 

 

kreibichuv-dum.jpgEduard Kreibich byl předsedou i ve dvacátých a na počátku třicátých let, kdy máme potvrzeno jeho vedení při konání výstavy v únoru 1923, v únoru 1926 či únoru 1930. Zajímavostí je, že se spolek v září roku 1926 snažil získat od města skladovací prostory pro svůj materiál, využívaný na výstavách, v místech komplexu budov horního zámku v zámecké ulici. Žádosti tehdy nebylo vyhověno, jelikož ještě nebyly zcela jasné vlastnické poměry k těmto nemovitostem (město se stalo vlastníkem horního zámku až v prosinci téhož roku). Na výstavu drůbeže a králíků v únoru 1930 přispělo město bezplatnou elektřinou a taktéž přidalo 200 Kč na zakoupení výherních cen.

 

 

horni-zamek---pronajem.jpg

 

 

 

 

.................................................................................................................

Po roce 1914  vznikají postupně ve městě  další zájmové spolky,  nacházíme zmínku o existenci samostatného Spolku chovatelů poštovních holubů Polzenthal - Ploučnicko, Spolku teraristů a chovatelů akvarijních ryb, i rybářů a včelařů... 

15134532_10211831540724338_8751473983700008883_n.jpg

 

.................................................................................................................

V roce 1932 byl již velmi nemocný doktor Kreibich nahrazen v předsednictví spolku panem Emilem Bartonem z č.p. 26 (ano, je to ten samý dům, ve kterém bydlí i nynější předseda Spolku Luděk Smejkal) a stal se tak druhým a vlastně i posledním německým předsedou sdružení.  Emil Barton spolu se svým bratrem Franzem provozovali po svém otci ve městě ,, První benešovské truhlářství,,

hlavicka-dopisu-batron.jpg 

 

Za Bartonova předsednictví se uskutečnila například slavnost Letnic (Svatodušních svátků) u zříceniny hradu Ostrého. Spolek chovatelů si zde organizoval svou vlastní slavnost kvetoucích stromů (podle vzoru dosud existující slavnosti Baumblütenfest v městečku Werder, nedaleko od Postupimi). Město Benešov na tuto akci zapůjčilo několik stánků.

sharfenstein-baude-na-web-csch.jpg

 

 

 

 

 

 

4. až 5. února roku 1933 proběhla taktéž všeobecná jubilejní výstava spolku k jeho 25. letům existence. Byly využity prostory střelnice a bylo pozváno i mnoho zahraničních hostů. Dále v září roku 1934 byly využity prostory hostince "Zum Schwarzen Roß" (Slovany) a to pro výstavu mláďat a mladých zvířat.

slovany-na-web-csch.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední nalezenou zmínkou o činnosti původního německého spolku je informace o jubilejní a krajské výstavě ku příležitosti 30. let od založení spolku. Výstava se konala hned 1. a 2. ledna roku 1938 na sálu Střelnice a na přípravě expozice se pracovalo celkem osm večerů.

sokolovna-na-web-csch.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

110-let-chovatelstvi.jpg

připomínáme si 110. výročí založení Spolku chovatelů malých zvířat Benešov nad Ploučnicí 

 

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Další zmínku o organizovaném chovatelství a chovaných plemenech nám zpracoval pan Roman Řezáč z Horní Police. 

Zápis ze schůze Spolku chovatelů drobného zvířectva, která se konala 12.9. 1942 ve valkeřickém „Penslově hostinci“

Od proběhlé francouzské války (cca 1871) jsou chována  na Benešovsku   : 

Drůbež:

-     Bergští kokrháči 

-     Bergská slepice -  dnes není v ĆR toto plemeno uznáno

-     Duryňští vousáči  

-     Hamburčanky zlaté a stříbrné černě tečkované  

-     Leghornky bílé

-     Německé říšské slepice

-     Minorky černé

-     Plymutky

-     Vyandotky žíhané

-     Krůty standartní -  bronzové a černobílé

-     Husy Pomořanské

-     Husy Emdenské

-     Perličky

Holubi:

-       Česká čejka                      dscn1701.jpg

-      Český stavák sedlatý

-      Koburský skřivan

-      Moravský pštros

-      Německý výstavní

-      Norimberský skřivan

-      Norimberský vlašťovák

-      Poštovní holub modrý

-      Rys

 Králíci:

-      Francouzský stříbřitý

-      Německý velký stříbřitý 

-      Vídeňský modrý

-      Vídeňský bílý

-      Zaječí

-      Rex modrý, bílý a černý

 Kozy :

- Bílá bezrohá krátkosrstá koza

- Německé  bílé ušlechtilé  kozy  (bezrohé)

- Frankfurtské kozy 

Skot :

červenosrstý - pravděpodobně se jednalo o sudetský krajový ráz české červinky či hnědého alpského skotu - Česká červinka -   je původní české, kombinované plemeno skotu, středního tělesného rámce s typickým žlutočerveným zbarvením. Dnes je toto plemeno kriticky ohroženo. Projekt ochrany české červinky v rámci Národního programu zajišťuje Česká zemědělská univerzita v Praze a zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 - Simentálský skot -   je plemeno skotu pocházející ze Švýcarska. Do Česka se toto plemeno dostalo ve druhé polovině 19. století. Náleží do skupiny plemen horského strakatého skotu, je základním plemenem této skupiny  a vycházejí z něj ostatní strakatá plemena, včetně skotu českého strakatého.  

 Vepři : 

 - Česká prasata  –  předchůdci dnešího bílého ušlechtilého plemene

 - Uherská prasata  - pravděpodobně se jednalo o : Mangalica  dříve se v Česku chovala tato prasata poměrně často, ikdyž jde o  tradiční uherské plemeno. Chuť jeho masa se od běžného vepřového dost liší.   Je křehčí a má výraznější barvu i chuť. Má blíže k divokému praseti než náš růžový čuník. A proč se s jejich chovem přestalo? Prasata mangalica totiž nejsou vhodné pro velkochovy. Byla vyšlechtěna tak, aby dopásala louky po hovězím skotu, vyhrabávala žaludy nebo bukvice. Pasou se tedy na louce jako ovce. A s tím, jak přibývá ekochovů se do Česka začíná vracet i tento pohledný čuník.

Koně:

  Holštýnský kůň - teplokrevník –      všestranně využitelný kůň  jak     

                                                                 do kočáru tak k jezdectví

                                                               dnes využíván pouze v jezdectví

  Norický kůň - Norik  - chladnokrevník-  kůň pro práci s těžkými břemeny 

                        

    

 

11351458_10200412513113274_5778874299349678402_n.jpg

 

 

  vyhledání a překlad Roman Řezáč

 

  korektura plemen do dnešních názvů  Luděk Smejkal

 

 foto : zleva-  Roman Řezáč a Luděk  Smejkal  na Dnu otevřených  podstávkových domů 30.5 2015  v Merbolticích.

......................................................................................................................

razitko-stare.jpg

Počátky českého organizovaného chovatelství ve městě sahají na konec války. Po německém odsunu přicházejí noví občané Benešova a mezi nimi i také lidé z vnitrozemských spolků. Jejich touha vytvořit si své vlastní sdružení v pohraničí vyústila založením Spolku chovatelů drobného hospodářského zvířectva - pobočka Benešov nad Ploučnicí jež byla registrována pod Jednotou chovatelů drobného hospodářského zvířectva.  Ustanovující schůze se konala 6. a 21. ledna v roce 1946 v hostinci Holubárna na Děčínské ulici.

Časopis Chovatel v únoru roku 1946 píše: „Nové spolky v pohraničí. Osidlování pohraničí se zúčastňují ve značné míře i naši chovatelé drobného hospodářského zvířectva. Bylo nám hlášeno utvoření nových spolků v České Kamenici, Benešově nad Ploučnicí, Děčíně, Jiříkově, Rumburku, Šluknově, Velkém Šenově a na dalších místech.“

Ještě téhož roku jednotliví členové založili chovy a 26. října 1946 uspořádali propagační výstavu zvířectva. K této příležitosti byl zhotoven Spolkový putovní pohár, jež náležel každému nejúspěšnějšímu vystavovateli králíka - jednotlivce našeho spolku jehož jméno s datumem bylo na pohár vytepáno. Prvním úspěšným chovatelem byl  př. Antonín Turnovský  se zakrslým králíkem Hermelínem se ziskem 95-ti bodů.

Tato tradice se udržela až do konce 80.- tých let . Tento pohár spolu s putovním pohárem pro nejúspěšnější  kolekce králíků se dochoval do dnešních dnů. 

První výraznější větší akce nového spolku se konala 6.-7.září 1947, kdy byla uspořádána 1. všeobecná výstava drobného hospodářského zvířectva v areálu hotelu Na Slovanech a přilehlé spodní zámecké zahradě (dnes parkoviště) 

katalog-1947.jpg

Na této akci bylo k vidění na 176 kusů králíků, 24 voliér hrabavé drůbeže, 23 voliér holubů a i ukázkové expozice mývalů a nutrií. Celé akce se zúčastnilo 77 vystavovatelů ze širokého okolí.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z uskutečněné  první poválečné Okresní výstavy : 

OKRESNÍ VÝSTAVA  DROBNÉHO ZVÍŘECTVA   1949                                                   4.- 6.července 1949 konaná v dolní zámecké zahradě v Benešově nad Ploučnicí ( dnes parkoviště)  výstavní výbor :                                     předseda : Turnovský Antonín, 1.místopředseda : řídící učitel Čepela,             2. místopředseda :  Tomíšek Václav, jednatel : Škach Antonín,  pokladník : Pokorný Jan, hospodáři : Rathauský Karel, Karel Jaroslav, Steiner Jan,     tombola : Zika Josef , Antoň, informační a prodejní kancelář : plaketa-pr.-steinera.jpgŠvandrlík, Josef, Pojer V., členové :  Sukovatý Vlastimil, Škach Václav posuzovatelé : Peklo a Habada z Prahy, Soukup a Dražan z Nymburka             Spolek Benešov tehdy měl 48 členů a 8 dorostenců.  Výstava zahájena v sobotu 5,00 hodin, bylo zapotřebí pro velký rozsah  zápůjčky klecí z Úštěku a České Kamenice. Vystavěno bylo v dolní zámecké zahradě 330 klecí, vystaveni byli králíci, holubi a drůbež. Dáno do tisku bylo 500 kusů katalogů výstavy a k propagaci akce 150 plakátů.  Plakety pro oceněné chovatele byly zhotoveny u pana Stehlíka v Tůních 1 v Praze.  Na výstavě soutěžilo 18 spolků, náš spolek soutěží s 1.0 Tč př. Švandrlíka, 1.0 FB př. Kříže , 1.0 Sž př. Sukovatého a Čm př. Turnovského. Spolkový putovní pohár získal př. Josef Švandrlík za 1.0 Tříslového černého se ziskem 96 bodů .Jedno ocenění získal Škach Antonín,  2 ceny Kříž František, 3 ceny  Zika Josef, 4 ceny Švandrlík ml.   5 cen Steiner Jan,   6. cen Kmoch a obdivuhodných 7 ocenění Piroutek Soutěž spolků : 1. místo Benešov 377 bodů, 2. místo Česká Lípa 376 bodů a 3. místo Česká Kamenice 376 bodů . Výstavu navštívila delegace z MNV ve složení s. Rykr a Karel Bláha a předali našemu spolku cenu MNV za vzorné uspořádání Okresní výstavy a propagaci města Benešov nad Ploučnicí. 

Během dalších let spolek působil v rámci Národní Fronty v roce 1957 byla naše pobočka registrována  pod názvem  Československý svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva, pobočka Benešov nad Ploučnicí  a v roce 1970 se přejmenovala na Český svaz chovatelů drobného zvířectva, další změna názvu byla provedena v roce 1985 na Český svaz chovatelů, Základní organizace Benešov nad Ploučnicí, jež užíváme dodnes, kdy působíme  již jako zájmové občanské sdružení s vlastní právní subjektivitou. Avšak od roku 2017 v souladu s novým občanským zákoníkem budeme přejmenovávat na Český svaz chovatelů, z.s, Základní organizace Benešov nad Ploučnicí.

Z činnosti spolku si pamětníci určitě vybaví nesčetné výstavy před budovou sokolovny a hotelu Na Slovanech, na zahradě před závodem BENAR 02,u požární nádrže /dnes koupaliště/, zámecké zahradě či v areálu chovatelů na Děčínské ulici vedle bývalého střediska OSP. Spolek též v minulosti pořádal chovatelské plesy a propagační přehlídky zvířat v rámci oslav Svátku Práce.Za tuto dlouhou dobu též organizace vystřídala řadu působišť, za zmínku stojí klubová místnost  u pana Tomíčka v restauraci Na Táborském Vrchu, patronát nad zámeckou zahradou, stodola v areálu bývalé pily u pana Šlosara a louky u pivovarského rybníka kde byly pořádány aukční trhy zvířectva (dnes obojí  sídliště) , stodola na Sokolském vrchu s přilehlým prostorem okolo bývalého kuželníku (před dnešní sokolovnou), parcela u bývalé cihelny, dlouholetý pronájem a kosení louky na Táborském vrchu  (macharky )  a v poměrně nedávné době chovatelské výstaviště na Děčínské ulici, kde před výstavbou vlastního výstavního areálu měl náš spolek tento pozemek pronajat za účelem pěstování obilí pro svoje členy.

V současnosti sídlíme v zahradě u koupaliště v Bezručově ulici, u domu s byty pro seniory  (dříve Mikovské jesle). Organizace sdružuje nadšence do drobnochovatelství, kterých v dnešních dobách není mnoho. Pořádáme přehlídky zvířat v rámci Benešovského Slunovratu a  Svatováclavskou okresní výstavu a obesíláme svými zvířaty podobné akce v okolí. Od roku 2012 pořádáme listopadové výstavy ušlechilých morčat v benešovském kině.

   

 

  

 

 

 

 

                                      Putovní pohár z roku 1946

Obrazek

 

 

retrospektivní výstava k 65.výročí založení českého benešovského výstavnictví jež byla k vidění v Městském kině v listopadu 2012 

                                                                               

                                                                   

pb242499.jpg

                                              

                     Benešovští chovatelé na akci  ,, Z,,  při opravě koupaliště

Obrazek

 

Náš současný areál

 

p5231602.jpg